“Články prezentující změnu zákona o zaměstnanosti a nové nařízení vlády jako něco, co zásadně ovlivní a změní trh práce v České republice slouží především jako “clickbaits”, tedy k přivedení co největšího množství čtenářů na web. V reálu to zase tak horké není.”, říká Jan Kalina, spolumajitel společnosti Move To Prague relocation services s.r.o., která se zaměstnáním cizinců v ČR zabývá a která provozuje i web zamestnavanicizincu.cz.

Co přesně se tedy mění a jaké výhody schválené změny cizincům či HR manažerům ve firmách přináší? Odpověď na tuto otázku včetně konkrétních případů naleznete v článku níže.

Co změna zákona o zaměstnanosti/nařízení vlády rozhodně nepřináší?

Než se dostaneme k tomu, co současné změny přesně přináší, pojďme si říci, co nepřináší.

“Ačkoliv věty typu “Cizinci z devíti zemí nebudou od července potřebovat k práci v Česku pracovní povolení či zaměstnanecké karty” zní tak, že sem Brit, Američan či Izraelec bude moci přijet bez omezení a ihned začít pracovat, rozhodně to tak není. Změnou v zákoně o zaměstnanosti se mění pouze možnost v ČR pracovat, ne možnost v ČR pobývat.”, říká Kalina.

Možnost cizinců ze třetích zemí (mimo EU) pobývat v ČR řeší zákon o pobytu cizinců na území České republiky. Na něm se v této souvislosti nic nemění. Tzn. cizinci z výše uvedených zemí mohou bez víza v ČR pobývat maximálně 90 dnů (a to navíc pouze jako turisté), pokud chtějí v ČR zůstat déle než 90 dnů, musí i nadále žádat o dlouhodobé vízum či povolení k dlouhodobému pobytu.

Co se tedy pro těchto devět národností mění?

Zjednodušeně řečeno se v současnosti řeší dvě věci:

1. Změna zákona o zaměstnanosti, přesněji řečeno jeho části, která stanovuje, kdo má volný vstup na český na trh práce (více k tomuto tématu zde). Do tohoto seznamu nyní např. kromě držitelů povolení k trvalému pobytu či studentů přibudou i občané států stanovaných speciálním nařízením vlády.
   
2. Nařízení vlády, které stanovuje, jaké národnosti budou mít volný vstup na trh práce dle ustanovení novelizovaného zákona o zaměstnanosti. V současnosti se jedná o občany Austrálie, Izraele, Japonska, Jižní Koreje, Kanady, Nového Zélandu, Singapuru, USA a Velké Británie.

To, že dané národnosti nebudou uvedeny přímo v zákoně o zaměstnanosti, ale v samostatném nařízení vlády, dává vládě flexibilitu kdykoliv ubrat či přidat národnosti, kterých se bude tato výjimka týkat.

Jak probíhá zaměstnávání cizinců v současnosti?

Abychom mohli pořádně vysvětlit, co přesně se mění, v kostce si řekněme, jak probíhá zaměstnávání cizinců ze zemí mimo EU nyní.

Důležité je rozdělit cizince na ty, co ještě v ČR dlouhodobě nepobývají a na ty, co již mají nějaké platné dlouhodobé vízum či povolení k pobytu.

Zaměstnávání cizinců, kteří ještě v ČR nejsou

Pokud chce v současnosti česká firma zaměstnat řekněme Američana nebo Izraelce, který ještě v ČR nepobývá, prvním krokem je vyvěšení volné pozice na Úřad práce. Tím se spustí tzv. test trhu práce, kdy mají občané EU (včetně ČR) možnost se na danou pozici přihlásit a zaměstnavatel by je v takovém případě měl preferovat před občany ze zemí mimo EU.

Test trhu práce trvá 10 či 30 dnů dle náročnosti pozice (více kvalifikované pozice čekají jen 10 dnů, méně kvalifikované pozice 30 dnů).

Jakmile test trhu práce proběhne, pozice je “otevřena” pro cizince ze zemí mimo EU.

Cizinec následně použije číslo volného pracovního místa pro svou žádost o zaměstnaneckou kartu či o modrou kartu.

“Novela zákona o zaměstnanosti v tomto případě v principu odstraňuje nutnost tohoto testu trhu práce a teoreticky by tedy měla celý proces urychlit o 10 či 30 dnů. V praxi ale samozřejmě cizinec nečeká jen na ukončení testu trhu práce, aby mohl podat žádost o zaměstnaneckou či modrou kartu. Potřebuje například získat výpis z rejstříku ze země původu, opatřit ho apostilou a soudním překladem do Čj, potřebuje si v ČR nalézt ubytování, získat pracovní smlouvu od budoucího zaměstnavatele, domluvit si termín k podání žádosti na české ambasádě apod. Tyto úkony ve většině případů trvají mnohem déle než 30 dnů. V praxi tedy cizinci tato změna nepřinese žádné zjednodušení ani zrychlení procesu”, upřesňuje Kalina.

Firmám ubyde nutnost vyvěšovat volnou pozici na Úřad práce, což zkušenému HR ušetří okolo 20 minut. Určitě krok správným směrem, na druhou stranu nic, co by zásadně ovlivnilo situaci na českém trhu práce.

Zaměstnávání cizinců, kteří v ČR již legálně pobývají

Pro cizince, kteří už v České republice legálně pobývají (na základě dlouhodobého víza či povolení k dlouhodobému pobytu) může být změna zákona přínosnější. Na druhou stranu může jak cizince, tak společnosti dostat do komplikovaných situací.

Pojďme se nyní podívat na různé kategorie cizinců, kteří již v ČR pobývají a co se pro ně změní nebo nezmění v konkrétních případech.

Studenti akreditovaných oborů vysokých škol
Studenti akreditovaných oborů vysokých škol mají již dnes dle zákona o zaměstnanosti volný vstup na trh práce, pro ně se tedy nic nemění. Pro zaměstnavatele také ne. Pokud chcete přijmout cizince, který v ČR studuje akreditovaný obor, můžete to udělat jak už nyní, tak i po novele zákona.

Studenti neakreditovaných oborů
Pro tuto skupinu se asi jedná o nejvýraznější změnu, ačkoliv je tato skupina asi také nejmenší ze všech. Dosud byli studenti neakreditovaných oborů na trhu práce znevýhodněni oproti studentům “standardním”. Ačkoliv také studovali, chodili do školy a skládali zkoušky, pracovat nemohli, nemohli se sami podpořit a museli tedy žít buď z úspor nebo z pomoci rodičů, případně z podnikání. To se nyní mění a i studenti neakreditovaných oborů budou moci při studiu pracovat.

Rodinní příslušníci s dlouhodobým vízem
Poměrně klasická situace – hlavní žadatel získá nějaký typ dlouhodobého víza či dlouhodobého pobytu (př. zaměstnaneckou kartu) a přiveze si s sebou manžela/manželku za účelem rodinným/soužití rodiny. Před změnou zákona tito cizinci pracovat nemohli. To se nyní pro vybraných devět národností mění. Manželé/manželky tedy získají volný vstup na český trh práce rychleji, což je určitě krok správným směrem.

Rodinní příslušníci s dlouhodobým pobytem
Situace podobné té výše, jen s tím rozdílem, že manžel/manželka nemají dlouhodobé vízum za účelem rodinným/soužití rodiny, ale dlouhodobý pobyt za stejným účelem. Typicky dlouhodobý pobyt za účelem soužití rodiny navazuje na dlouhodobé vízum za účelem rodinným. V určitých případech je ale možné žádat o dlouhodobý pobyt rovnou, bez nutnosti žádat nejprve o dlouhodobé vízum.

Na situaci cizinců s tímto typem pobytu se nic nemění, tito měli volný vstup na trh práce již před změnou zákona o zaměstnanosti.

Podnikatelé, OSVČ, učitelé angličtiny
V tomto případě může změna zákona o zaměstnanosti dostat samotné cizince i jejich zaměstnavatele do velkých problémů. Pokud zde totiž cizinec pobývá na základě dlouhodobého víza či povolení k pobytu za účelem podnikání (typicky učitelé angličtiny), tak s novelou zákona sice dostanou možnost být zaměstnání, nicméně to určitě není něco, co bychom doporučili.

Zde jde totiž proti sobě zákon o zaměstnanosti a zákon o pobytu cizinců. Zákon o pobytu cizinců uvádí, že cizinec musí během pobytu v ČR plnit účel pobytu stanovený vízem či povolením k pobytu. Ačkoliv tedy podnikatel bude moci přijmout pracovní nabídku a dle zákona o zaměstnanosti začít pracovat i bez živnosti, může to to být problém pro prodloužení jeho víza či pobytu.

Účelem pobytu pro takového cizince je totiž podnikání a cizinec musí skrze podnikání vydělávat dostatek peněz na měsíční bázi. Pokud takového cizince zaměstnáte, bude sice na základě zákona o zaměstnanosti pracovat legálně, nicméně mu MVČR pravděpodobně neprodlouží vízum či povolení k pobytu, protože dle zákona o pobytu cizinců nebude plnit účel a podmínky pobytu (má vízum jako podnikatel, ale nepodniká, je zaměstnaný).

V takovém případě bude nejlepším řešením změnit účel pobytu a z podnikání přejít na zaměstnaneckou kartu.

Žadatelé o změnu účelu pobytu
Výše uvedený případ podnikatelů nás přivádí obecně k tématu změny účelu pobytu. Příkladem kanadský občan tu legálně pobývá jakožto student, ale už nechce studovat, chce být zaměstnaný. Nebo australský živnostník – učitel angličtiny dostane nabídku nepracovat na živnost, ale stát se zaměstnancem. V takovém případě je ideální variantou změnit účel pobytu a žádat o zaměstnaneckou kartu.

Zde také prakticky k žádné velké změně nedochází. Pro firmy ubyde nutnost hlásit volnou pozici na Úřad práce, a pro cizince se teoreticky celý proces o 10 či 30 dnů urychlí. Jak jsme ale popsali v případě žadatelů o zaměstnanecké karty přes české ambasády, je stejně třeba získat mnoho dalších dokumentů, termín k podání žádosti apod., čili v praxi k žádnému reálnému urychlení nedojde. Zejména i díky tomu, že schvalovací proces se touto změnou neurychlí – stále zůstává na 60-90 dnech pro zaměstnaneckou kartu a 60 dnech pro modrou kartu.

Co se ale zjednoduší je změna zaměstnavatele.

Držitelé zaměstnanecké karty
Cizinci, kteří již v ČR pobývají na základě zaměstnanecké karty jsou v současnosti svázáni mnoha pravidly, pokud chtějí zaměstnavatele změnit. Od nutnosti zůstat s prvním zaměstnavatelem po dobu alespoň 6 měsíců, přes možnost být bez práce pouze 60 dnů po nutnost hlásit změny alespoň 30 dnů předem (více o pravidlech pro změnu zaměstnavatele zde).

Po nabytí účinnosti novely zákona o zaměstnanosti se tento proces zjednoduší na pouhou nutnost ohlásit veškeré změny MVČR do tří dnů. To dává cizincům i zaměstnavatelům velkou flexibilitu.

Závěrečné zhodnocení přínosu změny zákona a nařízení vlády

“Pro 99% cizinců žijících a jejich zaměstnavatelů v České republice se touto změnou nic nemění a určitě nelze očekávat jakýkoliv zásadní vliv na český trhu práce. Na druhou stranu jakékoliv zjednodušení imigračních procesů pro cizince vítáme. Ukazuje to, že cizinci pro politiky už nejsou jen dobrým předvolebním tématem, ale že někdo opravdu začíná nad situací na českém trhu práce přemýšlet. Ačkoliv tato změna prakticky nic nemění, je to krok správným směrem. Třeba si vláda vyhodnotí přínosy tohoto programu a v budoucnosti rozšíří seznam národností, které budou moci volného vstupu na trh práce využít. To by nebylo možné, kdyby tento program vůbec neexistoval. Ačkoliv to jde trochu proti našemu podnikání (pomoc s komplikovanou imigrační administrativou firmám i samotným cizincům, pozn. redakce), každý krok, který trh práce alespoň trochu otevře a administrativu zjednoduší, vítáme”, uzavírá Kalina.

Pokud máte k tomuto tématu či k jiným na tomto webu jakékoliv dotazy, volejte a pište, rádi Vám je zodpovíme a poradíme – jsme specialisté na zaměstnávání cizinců.