Programy ekonomické migrace jsou těsně navázány na kvóty ekonomické migrace, o kterých píšeme v tomto článku. Zjednodušeně jde o to, že na některých ambasádách (většina států Asie a všechny africké státy) jsou zavedeny kvóty na to, kolik lidí ročně může žádat o zaměstnaneckou kartu či o vízum za účelem podnikání. Tato celková kvóta (např. 300 lidí ročně) je ale ještě dále rozdělena právě mezi tyto programy ekonomické migrace. Pojďme se na vše nyní podívat blíže.

Jak fungují kvóty ekonomické migrace?

Než se pustíme do samotných programů ekonomické migrace, pojďme se v rychlosti podívat na kvóty ekonomické migrace. Tyto dva termíny spolu totiž úzce souvisí a jsou na sebe těsně navázány.

Kvóty ekonomické migrace v principu stanovují, kolik cizinců může ročně podat žádost o zaměstnaneckou kartu či o vízum za účelem podnikání na konkrétní české ambasádě. Tyto kvóty se pohybují od 60 lidí ročně (V Dakaru, Damašku či Erbílu) až zhruba do 11 000 lidí ročně (ve Lvově či Manile).

Zjednodušeně řečeno to znamená, že pokud byste potřebovali dostat do ČR 100 zaměstnanců ze Senegalu, nepodaří se Vám to, neboť za rok je možné v Dakaru podat pouze 60 žádostí o zaměstnanecké karty.

V reálném životě může být ale problém sem dostat i jediného zaměstnance ze Senegalu, protože do hry dále vstupují právě programy ekonomické migrace.

Programy ekonomické migrace a jejich navázanost na kvóty

Programy ekonomické migrace totiž tuto kvótu dále dělí.

Pokud je tedy např. v Dakaru roční kvóta 60 lidí, neznamená to, že Vy, jakožto zaměstnavatel sem můžete dostat jakýchkoliv 60 zaměstnanců.

Celková kvóta je totiž často rozdělena mezi jednotlivé programy ekonomické migrace. V principu to znamená, že stát stanoví, kolik z těch 60 lidí ročně může být např. kuchařů, kolik může být IT specialistů apod.

Pokud je tedy kvóta třeba oněch 60 lidí, nicméně pro kuchaře je určeno 0 z těchto 60, kuchaře sem bohužel nikdy nedostanete.

Jak vypadají jednotlivé programy ekonomické migrace

Příklad s kuchařem je zvolený jen pro názornost. V reálu stát nedefinuje jednotlivé profese, které mohou o zaměstnaneckou kartu žádat. Pomocí podmínek jednotlivých programů nicméně definuje, jaké třídy profesí dle CZ-ISCO mohou žádat.

A jaké tedy existují programy ekonomické migrace a na jaké profese se vztahují?

Program Kvalifikovaný Zaměstnanec

Tento program je určen pro třídy profesí 4-8 dle klasifikace CZ-ISCO v oblasti služeb, výroby nebo ve veřejném sektoru. Jedná se tedy o pracovníky v těchto oblastech:

4 Úředníci
5 Pracovníci ve službách a prodeji
6 Kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a rybářství
7 Řemeslníci a opraváři
8 Obsluha strojů a zařízení, montéři

Program Vysoce Kvalifikovaný Zaměstnanec

Tento program je určen pro třídy profesí 1-3 dle klasifikace CZ-ISCO v oblasti služeb, výroby nebo ve veřejném sektoru. Jedná se tedy primárně o pracovníky v těchto oblastech:

1 Zákonodárci a řídící pracovníci
2 Specialisté
3 Techničtí a odborní pracovníci

Program Klíčový a Vědecký Personál

Tento program je určen pro stejné třídy profesí jako Vysoce Kvalifikovaný Zaměstnanec, nicméně jsou stanoveny další podrobnější podmínky toho, na koho se program přesně vztahuje. Příkladem se jedná např. o statutární orgány společností, o převedené manažery či převedené specialisty.

Požadavky na zaměstnavatele v rámci programů ekonomické migrace

Bohužel, tady s popisem programů ještě nekončíme 🙂 Programy ekonomické migrace mají totiž dvě stránky.

První jsou požadavky na zaměstnance, které jsme si částečně nastínili výše (t.j. zaměstnanci musí spadat do určité třídy profesí). Kromě toho se mohou jednotlivé programy vztahovat ještě jen na určité národnosti apod.

Druhou stránkou jsou požadavky na zaměstnavatele.

Do programu totiž zaměstnavatelé nespadají automaticky – musí se do nich aktivně přihlásit a být schválení. Pro různé programy je třeba splnit různé podmínky jako např. dva roky na českém trhu, minimální počet zaměstnanců, doporučení od oborové organizace, bezdlužnost vůči státu apod.

Jak vše tedy funguje v praxi?

Vzhledem k tomu, že téma ekonomických programů je poměrně komplikované, pojďme si nyní uvést nějaký příklad z praxe.

Řekněme, že jste firma, která už v ČR nějakou dobu podniká, má zaměstnance a nyní si našla sedm lidí z Indie, které by sem chtěla přivézt jako programátory.

První, co je třeba zkontrolovat je, zda je na České ambasádě v Indii kvóta a případně jaká. Kvóty blíže popisujeme zde.

V tuto chvíli zjistíme, že v Indii je roční kvóta na zaměstnanecké karty 1 560 lidí.

Tato kvóta je ale dále rozdělena a z těchto 1 560 lidí musí jít 960 lidí přes programy Vysoce Kvalifikovaný Zaměstnanec či Klíčový a Vědecký Personál. Zbylých 600 lidí musí jít přes program Kvalifikovaný Zaměstnanec.

Toto znamená, že pokud jakožto zaměstnavatel nejste registrovaný v žádném z programů, bohužel sem žádného zaměstnance z Indii nedostanete. Všech 1 560 lidí ročně totiž musí projít jedním z programů.

Máte tedy možnost buď se po zaměstnancích porozhlédnout jinde, nebo se zkusit zaregistrovat do jednoho z programů.

Registrace do programu bohužel také není vždy řešení

Registrace do jednoho z programů ekonomické migrace (v tomto případě by tím nejvhodnějším byl nejspíše program Vysoce Kvalifikovaný Zaměstnanec) však nějakou dobu trvá a vyžaduje splnění mnoha podmínek. Záleží tedy, zda Vám stojí za to se do tohoto procesu pustit.

Obecná poučka zní, že kvůli jednomu zaměstnanci na jednu konkrétní pozici to nejspíše smysl nemá. Pokud na danou pozici ale hledáte více zaměstnanců a v principu jí máte otevřenou neustále (a je Vám tedy jedno kdy a zda vůbec cizinec nastoupí), zde to nejspíše smysl má.

Komplikace totiž není jen v samotné registraci do programu. Jakmile se do programu zaregistrujete, nebudete v něm sami. Vzhledem k tomu, že programy ekonomické migrace fungují již roky, pravděpodobně budete jen jeden z desítek či stovek zaměstnavatelů, kteří se snaží pro své zaměstnance získat jedno z 960 míst stanovených kvótou.

Je tedy možné, že na přidělení termínu k podání žádosti svého zaměstnance budete čekat několik týdnů, měsíců a v některých případech klidně i let. Např. právě v Indii byla v jednu chvíli “fronta” v programu Kvalifikovaný zaměstnanec 17 měsíců.

To znamená, že někteří naši klienti, kteří byli v programu registrovaní, čekali až 17 měsíců na to, aby vůbec zaměstnanec mohl žádost o zaměstnaneckou kartu podat.

Pokud nejsme jako zaměstnavatel v programu, nemáme šanci zaměstnance získat?

Jakmile zaměstnanec žádost podá, následně už vše probíhá relativně rychle. Stejně to potrvá zhruba 2-3 měsíce, než bude moci zaměstnanec fyzicky nastoupit, nicméně to už je proti 17 měsícům čekání na termín zanedbatelné.

Co ale dělat, pokud v programu zaregistrovaní nejste (např. nesplňujete podmínky) či nechcete (protože kvůli jednomu zaměstnanci to nemá smysl)?

Nejjednodušší je najít si zaměstnance v nějaké zemi, kde kvóty nejsou zavedeny. Může to být klidně Ind, jen nesmí žít v Indii, ale v nějaké zemi, kde kvóty nejsou stanoveny (př. jiná EU země, USA, Kanada). Kvóty se totiž nevztahují na národnost, ale na konkrétní ambasádu. Ind žijící v Německu tedy nebude mít problém získat termín na ambasádě v Drážďanech. Na druhou strnu občan Nepálu či Bangladéše musí také žádat na české ambasádě v Indii a kvóty se na něj tedy vztahují “indické”.

Druhou variantou je najít si zaměstnance v zemi, kde kvóty sice zavedeny jsou, nicméně nejsou 100% navázány na programy ekonomické migrace.

Například v Istanbulu je celková roční kvóta 360 lidí. Z toho 160 musí jít pouze přes programy Vysoce Kvalifikovaný Zaměstnanec a Klíčový a Vědecký Personál. Pro program Kvalifikovaný Zaměstnanec je kvóta 0 (nula) lidí ročně. To znamená, že 200 míst je volných i pro zaměstnance firem, které nejsou v žádném programu registrovány.

Je tedy možné, že termín pro podání žádosti o zaměstnaneckou kartu získáte relativně snadno i pokud v žádném programu zaregistrovaní nejste. Záleží to samozřejmě ale na celkovém počtu zájemců o termín. Pokud je míst k dispozici 200 a zájemců je 1 500, možná termín nezískáte vůbec, možná se to podaří a získáte ho hned.

V případě zaměstnávání cizinců je celkově potřeba se obrnit trpělivostí. I standardní procesy (mimo kvóty a programy) totiž standardně trvají alespoň 4-6 měsíců.

Pokud si tuto agendu chcete usnadnit (nebo se jí ideálně nechcete zabývat vůbec), kontaktujte nás nebo se podívejte na nejrůznější služby, které v oblasti zaměstnávání cizinců nabízíme.

Move To Prague relocation services s.r.o. – Váš partner v zaměstnávání cizinců