Článek o kvótách ekonomické migrace na českých ambasádách je pro nás těžké psát bez přílišného rozhořčení. Ačkoliv je na českém trhu práce dlouhodobě nedostatek pracovníků a stát navenek prezentuje, že toto téma řeší, v imigrační praxi to tak bohužel úplně nevypadá. V dnešním článku Vás provedeme vším, co byste měli vědět o kvótách ekonomické migrace.
Co je ekonomická migrace a jak funguje standardně
Ekonomická migrace je migrace za účelem provozování výdělečné činnosti, nejčastěji tedy za zaměstnáním, případně za podnikáním. V tomto článku se zaměříme primárně na migraci za účelem zaměstnání.
V rámci Evropské Unie je umožněn volný pohyb pracovní síly, tzn. občané EU mohou v ČR pracovat bez omezení.
Pokud ale chcete zaměstnat cizince ze země mimo EU (tzv. “třetí země”), musíte projít poměrně komplikovaným procesem získání zaměstnanecké karty či modré karty.
V principu to znamená, že nejprve musíte ohlásit volné místo na Úřad práce. Následně probíhá tzv. test trhu práce, kdy mají možnost se na pracovní místo přihlásit občané ČR a/nebo EU (o dočasném zrušení testu trhu práce v roce 2024 píšeme zde). Mezitím musí cizinec získat spoustu dokumentů typu pracovní smlouvy (od Vás), potvrzení o zajištění ubytování, apostilu či superlegalizaci dokladů o vzdělání, výpis/y z rejstříku trestů apod.).
Jakmile má všechny dokumenty připraveny, musí si domluvit termín k podání žádosti o zaměstnaneckou či modrou kartu na české ambasádě. Až na výjimky (uvedené zde) musí cizinec podat danou žádost pouze na české ambasádě v zemi původu či v zemi, kde legálně pobývá déle než dva roky.
Jak do procesu zasahují kvóty ekonomické migrace
A zde se právě vše komplikuje a potenciálně může úplně zaseknout. Česká vláda totiž zavedla na jednotlivých ambasádách kvóty na to, kolik lidí může ročně žádat o zaměstnaneckou kartu či o vízum za účelem podnikání (Nařízení vlády č. 220/2019 Sb.). Tyto kvóty jsou na většině ambasád velmi nízké.
Pro představu pár čísel (pro zaměstnaneké karty) z jednotlivých ambasád:
Abuja (Nigérie) – 80 lidí ročně,
Ankara (Turecko) – 360 lidí ročně,
Dillí (Indie) – 1 560 lidí ročně,
Kyjev (Ukrajina) – 1 600 lidí ročně,
Sarajevo (Bosna a Hercegovina) – 530 lidí ročně,
Skopje (Severní Makedonie) – 560 lidí ročně.
Už kdyby se stát zastavil zde, získání zaměstnanecké karty by se zkomplikovalo. Na velké části ambasád je totiž o místa díky kvótám obrovský přetlak a často žadatelé (Vaši vybraní zaměstnanci) čekají na získání termínu na podání žádosti měsíce či dokonce roky.
Stát se zde však nezastavil.
Kromě kvót zavedl i tzv. programy pro zaměstnavatele (Kvalifikovaný zaměstnanec, Vysoce kvalifikovaný zaměstnanec, a Klíčový a vědecký personál). Výše uvedené kvóty jsou tak ještě rozděleny mezi tyto programy. Často velmi nesymetricky.
Pro příklad opět použijeme čísla z ambasád zmíněných výše:
Abuja (Nigérie) – 80 lidí ročně, z toho 80 musí jít přes programy VKZ či KVP,
Ankara (Turecko) – 360 lidí ročně, z toho 160 musí jít přes programy VKZ či KVP,
Dillí (Indie) – 1 560 lidí ročně, z toho 960 musí jít přes programy VKZ či KVP, a 600 přes program KZ,
Kyjev (Ukrajina) – 1 600 lidí ročně, z toho 500 musí jít přes programy VKZ či KVP, a 1 100 přes program KZ,
Sarajevo (Bosna a Hercegovina) – 530 lidí ročně, z toho 80 musí jít přes programy VKZ či KVP,
Skopje (Severní Makedonie) – 560 lidí ročně, z toho 80 musí jít přes programy VKZ či KVP, a 400 přes program KZ.
Co to znamená pro Vás, jakožto pro zaměstnavatele
Co to znamená pro Vás, jakožto zaměstnavatele je, že např. z Nigérie sem nemáte možnost žádného zaměstnance dostat, pokud nejste zaregistrovaní v programu Vysoce kvalifikovaný zaměstnanec či Klíčový a vědecký personál.
Ze Severní Makedonie tuto možnost máte, budete se nicméně prát o 80 míst (560 celková kvóta – 80 VKZ – 400 KZ) s celým zbytkem Severní Makedonie. Je tedy možné, že termín na ambasádě dostanete hned (protože nikdo z Makedonie do ČR nechce) nebo také, že o termín budete žádat týdny či měsíce, protože je tam zájemců hodně.
Co se týče programů pro zaměstnavatele, asi stojí za to si toto téma rozebrat ve zvláštním článku (sledujte sekci Témata), nicméně alespoň v kostce, co přesně programy znamenají.
Do jednotlivých programů se může zaměstnavatel zaregistrovat, pokud on i jeho potenciální zaměstnaec splňují stanovené podmínky.
Pro více programů je základním požadavkem, že firma musí být na trhu alespoň dva roky. Tzn. pokud jste tedy čerstvě založený startup, bohužel, do žádného programu se nezaregistrujete.
Různé programy jsou také určeny pro jiné profese. Např. kuchař by spadal pod podmínky programu Kvalifikovaného zaměstnance. Pokud byste tedy chtěli přivézt kuchaře z Nigérie, bohužel to také nepůjde, neboť v Nigérii je všech 80 míst ročně vyhrazeno pro jiné programy (VKZ a KVP).
Co s tím
Celá agenda kvót a programů pro zaměstnavatele je bohužel poměrně komplikovaná. Věříme však, že jsme Vám poskytli alespoň základní přehled a pochopení celého systému.
Jednoduchý závěr z celého článku bychom viděli asi takto:
Před tím, než se rozhodnete jít do procesu získání zaměstnanecké karty pro konkrétního cizince, ověřte si, zda jsou v jeho zemi zavedeny kvóty ekonomické migrace a pokud ano, jak vysoké. Na základě toho se následně rozhodněte, jestli má vůbec smysl do celého procesu jít (s tím, že na zaměstnance budete čekat třeba měsíce až roky) nebo spíše najít někoho ze země, kde kvóty nejsou.
Také vždy doporučujeme spojit se s námi a celou situaci prodiskutovat. V oboru ekonomické migrace se pohybujeme již přes 12 let s tisíci úspěšně vyřešenými případy a rádi poradíme či pomůžeme i Vám 🙂